8. kapitola

Pomalu scházeli dolů do sklepení, k Harryho překvapení však jen prošli kolem úzké chodby vedoucí k jejich bytu a kráčeli hlouběji do sklepení. Snad Snape nechce jít jěště ke Zmijozelům? pomyslel si vyděšeně Harry. Tázavě se podíval na svého manžela a ten mu pohled vrátil se škodolibým úsměškem na rtech.
Zmijozelské místnosti už byli na dohled a Harryho pomalu, ale jistě opouštěla odvaha. Nedělal si iluze o důvodech, proč ho Zmijozel vyznamenal čestným členstvím. Určitě to nebylo z čiré dobroty srdce. Ne, Zmijozelové jsou příliš lstiví a rychle si vyvodili výhody pro svou kolej a pro sebe, navíc dali Snapeovi další kousek pravomoci nad Harrym.
Před vstupem do místností se Snape zastavil a pochmurně se na Harryho podíval, prohlížel si ho jako by ho viděl poprvé, vypadalo to, jako by chtěl něco říct. Najednou se otočil, mávl hůlkou a řekl heslo: „ Routa serpentis“. Harry si pomyslel, že jeho manžel používá ty svoje přísady do lektvarů snad všude. V duchu politoval studenty prvních ročníků, musí to pro ně být tvrdý oříšek.
Dveře se otevřely a oni vstoupili. Harry už tady sice kdysi jednou byl, ale moc si z těchto místností nepamatoval. Zvědavě se rozhlédl. Společenská místnost byla velká, mnohem větší než jejich, ale ne tak pohodlná, dalo by se říci, že byla strohá a účelná: křesílka u stolků byla většinou po čtyřech, kolem zdí bylo několik pohovek. U jedné zdi byla obrovská knihovna, ta v jejich místnostech chyběla. Na zemi byl koberec v barvách moře, barvy se měnili podle odlesků plamenů v krbu a světla, které na něj dopadalo. Na zdi viselo několik tmavých obrazů, ze kterých na ně zvědavě koukali jejich obyvatelé.
Společenská místnost byla plná zmijozelských studentů, všichni povstali, když vstoupili. Vstříc jim vyšel zmijozelský prefekt.
„Pane profesore, Harry. Ještě jednou bych vám chtěl pogratulovat a popřát mnoho štěstí za všechny studenty naší koleje. Harry je nám velkou ctí, že jsi přijal čestné členství.“
„Děkuji vám, pane Nobody. I vám všem. Byl jsem velmi příjemně překvapen vaší nabídkou. Opravdu si cením toho, že jste všichni akceptovali mého manžela a rozhodli jste se ho dokonce poctít čestným členstvím v naší koleji, oba si toho velmi vážíme.“
Harry si zamračeně prohlížel špičky svých bot, byl rozhodnutý neříct ani slovo. Bude tiše jako myška a bude doufat, že toto setkání brzy skončí.
Bohužel neznal Zmijozel dost dobře. Studenti je posadili ke stolku a nabíli jim malé občerstvení. Potom přinesli svatební dary. Harry se nestačil divit, překvapením skoro otevřel pusu, naštěstí vedle něho byl Severus a lehce ho nakopl a Harry ze sebe vysoukal slova díků.
Snape dostal nádhernou sadu flakonků na svoje lektvary a Harry...Harry dostal novou kravatu a kolejní odznak. Kravata byla upravena tak, aby na ní byly všechny barvy jeho, teď už dvou kolejí. Harry musel uznat, že si na tom dali záležet a že se jim to povedlo. Na kravatě nechali jeho základní barvy a pouze jemně je olemovali zelenou a stříbrnou, vypadalo to opravdu dobře. Na kolejním znaku byl na jedné půlce nebelvírský lev a a na druhé zmijozelský had, barvy byly prohozené a tak nebelvírský lev ležel v zeleném poli a zmijozelský had se kroutil v poli zlatém.
Chtěli se pomalu loučit, když k nim přistoupil Blaise Zabini. V ruce měl dopis, který jim podával a na vysvětlenou řekl: „Dopisuju si pravidelně s Dracem a poslal jsem mu sovu s dopisem, ve kterém jsem mu popsal události ke kterým došlo. Odepsal mi a mám vám předat jeho dopis. Omlouvá se, že neposlal sovu s blahopřáním rovnou vám, ale v Kruvalu je prý pouze omezený počet sov a tak to vyřešil takto.“ dodal s úsměvem.
Snape si vzal dopis, rozloučili se a odešli.
Harry s úlevou vstoupil do jejich bytu. Znělo mu to sice pořád divně, říkat sklepení domov, ale po dnešním dni mu to bylo celkem jedno. S radostí by považoval za svůj byt i jeskyni, kdyby byla klidná a bez davu gratulantů. Dnešek byl opravdu náročný. Harry se divil, že nedostal křeč, z toho usmívání se a přikyvování.
Vyčerpaně padl do nejbliššího křesla a natáhl si pohodlně nohy. Nevšímal si Snapea, který ho pobaveně sledoval. Neřekl ani slovo a posadil se do druhého křesla. Z hábitu vytáhl dopis od Draca a štíhlými, dlohými prsty pomalu přejel po okraji velké bílé obálky. Harry byl trochu zvědavý, většina dopisů chodila jen na volném kusu pergamenu, ale tohle vypadalo tak mudlovsky... a od Malfoye. Pozoroval Snapeovi štíhlé ruce, které nakonec obálku opatrně otevřely. Z obálky vytáhl velký, čistě bílý pergamen, popsaný jemnými tahy zlatého inkoustu. Harry byl trochu zklamaný, že Draco poslal jen blahopřání a trochu otráveně se díval na Snapea, který ho pozorně četl. Ten sáhl znovu do obálky a vytáhl obyčejný kus pergamenu a se značným pobavením na tváři ho začal číst a pak oba pergameny podával Harrymu. Na tváři měl tak škodolibý výraz, že Harry pergameny převzal se značnou nedůvěrou. Obvykle se stávalo, že to co pobavilo Mistra lektvarů, pro ostatní tak zábavné nebylo.
Očima jen zběžně přeletěl pergamen se zlatým písmem, opravdu to byla jen gratulace s přáním od celé rodiny Malfoyů. Vzal si druhý list a začal zvědavě číst dopis od Draca, uvědomoval si, že ho Snape pobaveně sleduje.

Drazí novomanelé,
musím začít tak formálně, protože jsem tomu dlouho nemohl uvěřit. Když mi přišla sova od Blaise považoval jsem to za špatný vtip. Vzhledem k tomu, že Vás oba dobře znám a znám i Vaši vzájemnou antipatii, nesmíte se na mně zlobit, ale musel jsem si to ověřit.
Myslím, že můžete oklamat Harryho přátele i ostatní studenty, ale mně ne. Je v tom určitě Brumbál, že? Určitě vám říkal, že protiklady se přitahují a láska překoná všechno. Jen by mě zajímalo, čím přesvědčil tebe, Severusi? Opravdu lituji, že nejsem v Bradavicích.
Ale když už se to stalo, přeju Vám oběma hodně štěstí.
Severusi, prosím , měj s Harrym trpělivost. Jak ho znám, určitě ti řekl o ...našem vztahu. Tedy, on to nebyl doopravdy vztah. Byl to, jak to nazvat...experiment. Minulý rok jsem byl opravdu osamělý. Moji spolužáci se mi až na pár vyjímek vyhýbali a Harry projevil určitou zvědavost, nejen co se týče Voldemorta. Najednou jsem pochopil, že i když má své přátele, je podobně osamělý jako já a potýká se s podobnými problémy. Já jsem byl více než ochotný uspokojit veškeré jeho dotazy a nakonec jsme skončili i u jednoduchých praktických cvičení. Milý Severusi, opravdu ti velmi závidím, myslím, že Harry bude velmi talentovaný a pilný student v jistém směru....
Když o tom tak přemýšlím, není to od Brumbála zas tak hloupý nápad. Ty jsi starší (promiň), zasmušilý, lstivý a až příliš přemýšlivý. Potter na druhou stranu nepřemýšlí vůbec (taky promiň, Harry). Sice ani jeden z vás to nebude mít jednoduché, ale pokud se nezabijete, mohlo by to vyjít.
Zabini mi napsal i o čestném členství, doufám, že se na mně nebudete zlobit, ale trochu jsem jim poradil. Chtěl bych vidět Weasleyho jak se bude tvářit, až zjistí, že Harry je částečně Zmijozel. Severusi, měl bys ho přemluvit, aby hrál za naši kolej famfrpál, jste na tom dost bídně. U Merlina, proč nejsem v Bradavicích! Užil bych si to. Zkusím přijet o vánocích, aspoň na pár dní. Jo a Harry, vítej do rodiny.
Váš rodinný přítel Draco Lucius Malfoy.
PS - Severusi, kolikrát se při čtení dopisu začervenal? Všiml sis toho doufám taky, měl bys mu na to dát nějaký lektvar.

Během čtení střídavě bledl a červenal se. Když došel na konec a přečetl si post scriptum, odhodil znechuceně pergamen na stůl. Snape se znatelně pousmál a řekl škodolibě. „Pětkrát, Harry.“
Harry si zaťukal na čelo, raději chvíli počkal, až ho přejde vztek a pak řekl klidně:
„Doufám, že jsi se dobře pobavil! Já bych se chtěl jen zeptat, co to znamená, že jsem částečně Zmijozel. A co to hraní? To nemyslel vážně, že?“
Snape se na něj pohrdavě podíval a řekl: „Draco to myslel úplně vážně. Kdyby byl doposud můj student, myslel bych si, že to byl hlavně jeho nápad. Až se vrátíš do hodin, budeš opravdu i Zmijozel. Všechny body, které získáš dostane i Zmijozel a naopak. Výjimkou je jen famfrpálový zápas, tam získáváš jen body pro kolej za kterou hraješ. A mimochodem, souhlasím s Dracem, měl bys hrát i za Zmijozel.“
Harry ho chvíli přemýšlivě sledoval, asi to opravdu myslí vážně. Něco už naznačoval jeho nový znak a kravata. Myslel si, že je to více formální, jen takový slovní obrat. Ale v kouzelnickém světě asi není čistě formální vůbec nic.
Hlasitě si povzdechl: „Budu o tom přemýšlet. Myslíš, že opravdu přijede na vánoce? Myslím Draco.“ zeptal se zvědavě.
Severus pokrčil rameny : „Nevím, poradím se s ředitelem. O vánocích očekáváme útok a Draco a Malfoyovi by byli opravdu dobrá posila našich řad. Myslím, že ředitel to schválí. Doufám, že nechceš pokračovat v...experimentech?“
Harry při těch slovech zase zrudl jak ředkvička, ale Severus pokračoval: „Předem tě varuji, jsi můj manžel, máš moje jméno a budeš mu dělat čest. A navíc jsi můj a já se nedělím. Rozumíš?“
Harry překvapením skoro vyjekl, nikdy by nečekal, že Snape bude tak...majetnický? Jenom přikývl na souhlas.
Snape si stoupl ke krbu a mávl hůlkou, chtěl přivolat něco k pití. Při tom rozhovoru úplně zapomněl na svou nestabilní magii a v krbu jen trochu rozvířil popel. Přešel k vysoké skříni a vytáhl láhev červeného vína a dvě sklenky. Posadil se do pohovky a unaveně řekl: „Musíme si promluvit. Jak vidíš moje magie....“
„Jo, moje je taky tam....“ řekl už klidně Harry a vzal si sklenku vína, kterou mu Snape podával a váhavě si přisedl na pohovku vedle svého manžela. Oba mlčeli a občas na sebe rozpačitě pohlédli koutkem oka, ani jeden nevěděl jak začít.
Harry byl příliš nezkušený a stydlivý a Severus stále považoval svého manžela více za svého studenta, než jako objekt své...
Ticho nakonec přerušil tichým hlasem Severus, unaveně si přejel rukou přes obličej a řekl: „Vím, že nemáš prakticky žádné zkušennosti, že se toho obáváš a já....Je mi to...trapné, nevím jak.začít, abych ti neublížil. Uvědomuji si, že je to pro tebe obtížné. Jsi mladý a i když to nerad říkám, docela atraktivní. Já naproti tomu bych mohl být tvůj otec a teď musíme oba, spolu....“ znovu to trapné ticho.
Harry najednou věděl, že musí Snapea ujistit, že to chápe, a souhlasí s tím. V tomhle případě to musí být on, kdo udělá první krok. V duchu ho potěšila Snapeova ohleduplnost, v těchto dnech měl možnost snad poprvé poznat, jaký je Snape opravdu. Zajímalo by ho, jestli jsou všichni Zmijozelové tak uzavření a tajuplní jako Draco a Severus. Jemně položil svou ruku na koleno druhého muže a trochu ji stiskl. Byl v tom nesmělý souhlas a podpora.
Snape nejprve ztuhl, ale pak se trochu naklonil nad Harryho a jemně ho políbil, k jeho překvapení se na něj Harry usmál. Vzal mu prázdnou skleničku z ruky a spolu se svojí ji položil na stolek. Vrátil se ke svému společníkovi a pátravě se mu podíval do očí. Tentokrát to byl první Harry a políbil ho jemně a neobratně na ústa.
Snape byl překvapený, v duchu poděkoval nebelvírské odvaze, snad poprvé v životě byl vděčný za bezhlavou odvahu s níž se Harry řítil do dalšího dobrodružství. Díky Merlinovi, že zrovna s ním.
Přestal se zabývat svými myšlenkami a věnoval se svému manželovi, který ho pořád neobratně líbal. Začal mu intenzivně vracet polibky zpátky, přinutil ho pootevřít ústa a vnikl do nich jazykem. Jemně objel jazykem zuby svého manžela, jejich jazyky se dotýkali a Snape cítil jak Harry ztuhl, po chvíli se uvolnil a začal mu polibky oplácet. Po chvíli se od sebe odtrhli a podívali se na sebe.
Snape se v duchu zašklebil výrazu na mladíkově tváři, Harry byl tak překvapený, že měl trochu pootevřená ústa, ze kterých tiše zaznělo: „Wau, to bylo skvělý!“
Neodolal a znovu se ponořil do polibku, který mu Harry teď už nadšeně oplácel. Pomalu ho objal a přitiskl k sobě. K jeho údivu se Harry nebránil a nepřestával v polibku.
Snape mu vjel rukama do vlasů a prohloubil polibek, pak se trochu odtáhl a podíval se mladíkovi do zelených očí. Viděl tam opravdu touhu? Rozhodl se, že přestane analyzovat svoje i Harryho emoce a poddá se následujícím okamžikům.
Jemně povolil své ruce, aby začala laskat Harryho tělo, vyhrnul mu košili a přejel rukou po hladké pokožce jeho břicha. Harry mu do úst tiše zasténal a sám si začal neohrabaně rozepínat košili. Severus mu ochotně pomáhal a po chvíli byl Harry do půl těla nahý. Cítil jak mu Severusova košile škrábe tělo, ten pocit sice nebyl špatný, ale i Harry chtěl poznat Snapeovo tělo. Váhavě se natáhl po miniaturním knoflíčku a nešikovně ho začal rozepínat. Cítil jak se Snape uchechtl do jeho úst, čekal na nějakou sarkastickou poznámku, ale k jeho údivu mu Severus začal s knoflíky své košile pomáhat, jejich ruce divoce zápasily s knoflíky košile.
Konečně i Severusova košile odletěla na zem a Harry se chtivě přitiskl k manželově holé kůži. Jemné chloupky ho lechtaly, ale Harryho to kupodivu ještě víc podráždilo.
Severusova ústa už mu nestačila, chtěl prozkoumat to pevné tělo, které se k němu vášnivě tisklo. Opustil ústa svého manžela a začal jazykem ochutnávat manželovu holou kůži na krku. Uslyšel Snapeovo tiché zasténání a s uspokojením a pocitem určité moci nad jinak chladným profesorem pokračoval v polibcích.
Snape váhavě rukou hladil mladíka po zádech, jeho ruka začala pomalu a jemně prozkoumávalt tělo, prohmatávala pevné svaly a zastavila se na jedné bradavce. Jemně si s ní hrál a pomalu ji stiskl a pouštěl, hladil ji a dráždil. Slyšel hlasité zasténání a Harry se k němu přitiskl ještě silněji a víc. Přes tenkou látku kalhot cítil jeho vzrušení a věděl, že i Harry cítí to jeho. Přestal mladíka dráždit a zvědavě se na něj podíval, viděl trochu oteklé rty, v očích vzrušení a touhu. Jemně ho políbil a hlavou ukázal směrem k ložnici. Harry pochopil a přikývl, Snape se neubránil úsměšku, jak ho potěšila Harryho náhlá aktivita a horlivost.
Do ložnice vstoupili spolu a stále se divoce líbali. Severus se zastavil u okraje postele, teď Harry prozkoumával jeho tělo. Jeho ruka byla jemná a citlivá a trochu neobratně si s ním pohrávala. Severusovi se najednou zamlouvala Harryho očividná nevinnost a nezkušenost. Obojí bohatě vynahradil svým nadšením.
Mladík byl stále odvážnější a odvážnější. Jeho ruka putovala až dolů po břichu a váhavě se sunula níž. Pátravě se zadíval na svého manžela, jako by ho žádal o souhlas. Severus pevně sevřel mladíkovu ruku a sám ji přitiskl ke svému rozkroku, Harry zavrčel nevolí. Tohle sice chtěl, ale ne takhle, jeho ruka se vrátila k břichu a kradmo se plížila pod kalhoty, cítil Severusovo teplo a žár jeho těla ho vzrušil ještě víc. Už se neptal na povolení a začal zápasit s knoflíkem na poklopci, tentokrát mu Snape nepomohl, vzrušovala ho mladíkova horlivost a chtíč. Nakonec se to Harrymu povedlo a dychtivě vsunul svou ruku do kalhot. Jemně ho hladil, ale znovu chtěl víc, chtěl ho vidět a cítit. Pomalu zatáhl za kalhoty a začal je Severusovi svlékat. Muž neřekl ani slovo, jen se naklonil k mladíkovi a jemně ho políbil, pak se sklonil a pomalu rozepínal Harryho kalhoty, Harry cítil jak padají k zemi a odkopl je stranou.
Znovu se dychtivě přitiskl ke Snapeovi, jeho mužství narazilo do Severusovi nohy, ten se trochu odtáhl a....Merline, jejich penisy se třely o sebe. Harrymu v tu chvíli stačilo jen málo a mohl se udělat, ale Snape to musel vědět a odtáhl se. Harry sklamaně zakňučel a Severus se mu zasmál do ucha, pomalu si klekal a celou dobu nepřestával líbat mladíkovo tělo, ústy přejel přes pupík až k tříslům, ale ignoroval jeho vzpřímený penis. Jazykem a zuby jemně dráždil Harryho vnitřní stranu stehen, cítil jak Harry přiráží ve snaze ulevit svému napětí, viděl kapičky touhy na vrcholu jeho penisu.
Konečně se slitoval a jemně ty kapky olízl, Harrymu to stačilo, svět se s ním zatočil a musel se opřít o Severusova ramena a jeho bílé sperma vystříklo přímo do Severusových úst. Harry zahanbeně zčervenal, než si uvědomil, že Severusovi to zřejmě vůbec nevadí.
Klekl si naproti němu a Severus ho jemně políbil, Harry na rtech cítil sám sebe, na Severusově bradě byla kapka jeho spermatu, váhavě ji oblízl, chutnala slaně a trochu nahořkle.
Snape ho znovu políbil a Harry polibek opětoval, o nohu se mu otřel Severusův stále vzrušený penis. Harry zahanbeně sklonil hlavu, on se konečně dočkal uvolnění, ale Severus...
Váhavě se sklonil a vzal špičku penisu do svých úst. Merline to bylo skvělý. Cítil sílu, která kolovala v žilách druhého muže, bylo to tak živočišné, vzrušující. Začal jemně cucat špičku penisu a dal si ho do úst trochu více, cítil jak Snape pomalu přiráží a cítil jak jeho penis znovu roste. Najednou se Snape odtáhl, klekl si za mladíka a jemně mu začal hladit a masírovat záda, pomalu se dostával ke kulatým půlkám svého manžela a pomalu je roztáhl.
Začal ho líbat vzadu na krku, Harry skoro nevnímal prst, který pomalu pronikal do jeho těla a začal se v něm pohybovat, každým pohybem si razil cestu hlouběji a hlouběji. Po chvíli se k jednomu prstu přidal druhý, tohle už nebylo tak příjemné a Harry cítil jak jeho vzrušení opadá, chtěl se odtáhnou, když v tom ty prsty na něco narazily. Merline! To bylo tak vzrušující, že Harry hned zapomněl na nepříjemný pocit a začal dokonce přicházet těm talentovaným prstům vstříc.
Zklamaně zamumlal, když opustily jeho tělo, ovšem vzápětí ucítil u svého vchodu, něco silnějšího, tvrdšího a to cosi se domáhalo vstupu do jeho těla. Cítil jak se jeho svěrače snaží odolávat tomu nátlaku. Marně.
Harry cítil jak si Severusův penis pomalu razí cestu. Na chvíli přestal, aby dovolil Harrymu zvyknout si na ten pocit plnosti a znovu si razil cestu hlouběji, najednou pohyb ustal a Harry věděl, že Severus je vevnitř celou svou délkou. Chvíli čekal, potom pomaličku začal penis vytahovat a znovu vrážet dovntř. Při tomto pohybu narážel do Harryho prostaty a ten cítil jak znovu roste. Severus už nebyl tak jemný, začal přirážet rychleji a tvrději, jeho ruka nějak našla Harryho penis a začala ho tvrdě zpracovávat. Stačilo jen několik jistých pohybů a Harry znovu přišel se Severusovým jménem na rtech. Jeho sperma pokrylo Severusovu ruku a Harry cítil jak Severusův penis v něm roste a tvrdne. Cítil, jak se Severus napjal a do jeho těla proudilo jeho teplé sperma. Vzduch kolem nich se zachvěl a oba muže obklopila teplá červená mlha, pronikala do jejich spocených těl, hladila je, laskala a pomalu se do nich vsakovala.
Severus se unaveně svalil na postel vedle svého manžela a majetnicky si ho přitáhl do své náruče, Harry neodporoval, jen se pohodlně uvelebil po Severusově boku, byl unavený a uspokojený a ani nevěděl, jak se propadl do náruče spánku.
Severus se usmíval do Harryho vlasů, jejich magie je zpátky, silná a stabilní. A Hary je jeho, navždy.
V duchu poděkoval zakladatelům i Brumbálovi. Najednou před sebou viděl nový život s Harrym po boku. Určitě to nebude jednoduché, nejdříve spolu musí porazit Voldemorta a pak bude mít dostatek času na svého mladého manžela.