2. kapitola

Na stole se objevila bohatá snídaně: opečené tousty, slanina, sýr, vařená vajíčka, máslo, smažené koblihy, marmeláda. Oba zajatci na sebe tázavě pohlédli.
„Nemusíte mít strach, není to otrávené. Potřebujeme vás pro naše plány.“ ujistil je pobaveně Malfoy.
Sám si nabral úctyhodnou porci a začal snídat. Harry obdivoval jeho styl. Možná byl pořádný hajzl, ale stolovat uměl.
Snape si vzal jeden opečený toust, namazal ho máslem, přidal si kousek šunky a sýr. A pomalu si ukousl. Celou dobu upřeně sledoval Malfoye. Věděl, jak nebezpečný ten muž je.
Harry ještě chvíli sledoval oba muže a nakonec si sám nabral pořádnou snídani. Pustil se s chutí do jídla. Ticho nakonec přerušil Malfoy.
„Severusi, měl by jsi se více věnovat svým žákům. Podívej jak jí. Trocha společenského chování by vaší škole jen prospěla.“ řekl pohrdavě směrem k Harrymu, který se právě skoro udusil ovesnou kaší. Ten prudce zčervenal a začal kašlat, vzal si hrnek s čajem, aby to sousto spláchl, ale neuvědomil si, že čaj je doposud horký. Hlasitě usrkl čaj a málem ho vyprskl, když si popálil jazyk.
Raději sáhl po sklence mléka, která stála na stole, zhluboka a úlevně se napil a kajícně se podíval na oba muže, kteří ho s posměchem pozorovali.
Snape jen znechuceně prohodil: „Luciusi, některé jedince je marné učit cokoliv. Potter naštěstí není z mojí koleje, tak se s jeho chováním nemusím trápit.“
Do místnosti znovu vstoupil Voldemort. Lucius chtěl stoupnout, ale zadrželo ho rázné mávnutí rukou. „Jen seď Luciusi. Tohle bude dlouhé a náročné pro nás pro všechny. Zaslechl jsem tvá slova, Severusi. A musím ti říct, že se pleteš. S panem Potterem, jak ty říkáš se budeš muset trápit.
To co vám teď řeknu je určeno jen pro vaše uši, Brumbál se tuto část naší dohody nikdy nedoví. Až vám vrátim hůlky, budu od vás požadovat nezrušitelný slib.
Jak už jsem říkal, já zemřu. To je zcela jisté. Nechci ale, aby se mnou zemřely i mé plány pro kouzelnický svět. Už dávno jsem se vzdal té pošetilé myšlenky ovládnout mudly. Nejprve totiž musí vládnout jednota v kouzelnickém světě. Podívejte se všude kolem. Je válka, ale ministerstvo je nejednotné, váhavé. Všichni si hrají jen na vlastním písečku a když někdo má chuť a odvahu bojovat, raději ho prohlásí za blázna. Proč si myslíte, že mám tolik následovníků?. V mém táboře panuje discplína a kázeň. Každé porušení je tvrdě potrestáno. Jako příklad můžu ukázat Belatrix, která jednala proti mému příkazu na ministerstvu. Je potrestána a sedí v Azkabanu, kde čeká na polibek. To jste nevěděli, že? To je další prohřešek současné vlády: zatajování důležitých informací.
Ale já se nechci obhajovat a ani hájit své Smrtijedy.
Tímto se dostávám k podstatě našeho rozhovoru a důvodu, proč jste tady vy dva. Objevil jsem jedno staré kouzlo, rituál, který zaručí i posmrtnou věrnost vykonavateli tohoto obřadu. Jedná se celkem o jednoduché kouzlo, pro které je potřeba jeden lektvar a pár inkantancí. Jedinou podmínkou je, že všichni zúčastnění souhlasí s tímto rituálem a s hlavní myšlenkou vykonavatele.
Po vykonání obřadu jsou tyto osoby jeho dědici v plném smyslu toho slova. Vy dva a já budete účastníky tohoto rituálu.“
Snape a Harry překvapeně koukali na hadího čaroděje. Proč zrovna my dva? A jak nás chce přesvědčit o souhlasu?
Voldemort pokračoval dál jako by si překvapených obličejů svých zajatců ani nevšiml.
„Určitě se ptáte proč zrovna vy dva? Procházeli jsme historii mnoha kouzelnických rodin a Lucius při tomto průzkumu objevil písemný záznam proroctví, které bylo zničeno na ministerstvu. Tady je.“ podal udivenům mužům list papíru na kterém bylo napsáno:


Na sklonku únavné války
čaroděj temna a Pán smrti
najde dva muže
mladíka označeného jeho silou,
který nepoznal lásku
a zralého muže se svým znakem,
který ho zradil
Ti dva jsou jako oheň a led,
ctižádost s láskou
spasí snad svět?
Ve svazku vášně
však zachrání svět
Po jeho smrti
dědictví nechtěné přijmou
a léta klidu a míru přijdou
pak sílu kouzel pozná
každý, kdo škodit by chtěl.

Harry a Snape četli ty řádky snad desetkrát po sobě. Tohle snad nemyslí vážně, snad opravdu nevěří nějakému starému proroctví, jen Merlin ví od koho, pomyslel si Snape.
Malfoy jako by věděl, co se mu děje v hlavě pronesl: „Toto proroctví pronesla před tisíci lety Sybila, je součástí její knihy proroctví. Protože tam není uvedený žádný rok ani jména, je uvedeno pouze opravdu malým písmem na poslední stránce. Hned jak jsem si ho přečetl, věděl jsem o kom mluvila. Myslím, že ani vy dva o tom nepochybujete? “ zeptal se klidně.
„Pane, to snad nemyslíte vážně? Já a Potter? Rozumím první části a je zřejmé, že to jsme my dva. Ale ta část s vášní a dědictvím......“ obrátil se Snape na Voldemorta.
„Ta druhá část je taky o vás. Položím ti jednoduchou filozofickou otázku otázku. Snaž se odpovědět co nejstručněji. Co je to vášeň?“ zeptal se Voldemort s úsměvem, který se nějak nehodil k jeho hadímu obličeji.
Snape s odpovědí nepospíchal. Přemýšlel a Voldemort ho jen shovívavě pozoroval. Znal už předem jeho odpověď, které se Snape tak bál. Ten nakonec potichu odpověděl: „Zanícení, láska.“
„Ano, Severusi. A svazek vášní je pravděpodobně manželství. Nezapomínej, že v dávných dobách se klasická podoba svatby, tak jak ji známe dnes, nekonala. Byla prostě dohodou dvou lidí, kteří k sobě něco cítili. Nebo to byla dohoda dvou rodů či klanů pro obě strany výhodná. Teprve mnohem později ji známe jako manželství. A vy dva uzavřete právě takovou dohodu. K vaší smůle, my už známe ten pojem manželství a vy dva se vezmete. Nádherný nápad, že?“ napodobil Voldemort Brumbála.
Snape mlčel. Harry neveřil svým uším. On se má oženit? A se Snapem? Chodím přece s Giny, pomyslel si. Sice nám to moc neklape a už párkrát jsem ji přistihl s Deanem, ale to se určitě vysvětlí. Se Snapem bychom se ostatně zabili hned první společný večer. Toho chlapa prostě a jednoduše nesnáším. Naštěstí přijde ředitel, a ten to určitě nepovolí, pomyslel si Harry.
Voldemort vůbec nebral ohled na rozpačité ticho a nevěřícné pohledy svých zajatců a bezohledně pokračoval: „Váš sňatek je jedna z mírových podmínek. Řekl bych dokonce jedna z nejjednoduších.
Za chvíli zde bude Brumbál, přenášedlo bylo aktivováno. Během našeho rozhovoru budete moci být tady s námi. Ovšem ani jeden z vás nepromluví, pokud nebude vyzván. Je vám to jasné? Severusi?“
„Ano, pane. Je mi to jasné. Ale ještě jednou bych chtěl namítnout....“ Snape byl hrubě přerušen.
„Ne Severusi, žádné námitky. Promluvíme si až odejde Brumbál. Harry?“
Harry trucovitě odpověděl. „Ano, je mi jasné, že mám mlčet. Ale k tomu svazku...Víte nefugovalo by to. On je chlap a já miluju Giny a..........“
„Harry, Harry. Stále tak naivní. Nevadí, že Severus je muž. Ještě nikdy jsi neslyšel slovo homosexuál?“ zeptal se ironicky Voldemort.
„Ale já jsem, tedy nejsem...ten homosexuál. Mám rád holky.“ ohradil se naštvaně Harry.
„Tak proč vám to nejde se slečnou Weasleyovou a ani předtím s Cho?“ zeptal se posměšně Malfoy červenajícího se Harryho.
Ten se zarytě díval na desku stolu, ale už nepromluvil. Plameny v krbu zezelenaly. Lucius vhodil do krbu jakýsi prášek a oheň opět změnil barvu, tentokrát na krvavě červenou. Dveře na druhém konci místnosti se začaly pomalu otevírat. Vstoupil vysoký muž v tmavém hábitu a za ním pomalu šel bradavický ředitel. Muž poklekl před Voldemortem, který ho propustil mávnutím ruky.
„Dobré ráno, Tome. Severusi, Harry, jsem rád, že jste v pořádku. Můžu se zeptat, proč jste unesl jednoho z mých učitelů a studenta naší školy, Tome?“
„Jistě, pane řediteli. Posaďte se prosím. Dáte si čaj?“
Harry se málem rozesmál, když uviděl grimasu na Brumbálově tváři, všiml si, že i Snapeovi zacukaly koutky úst.
Brumbál si pomalu sedl na nabízenou židli. Tom začal mluvit:
„Tak pane řediteli. Jak už jsem řekl, nabízím vám svou kapitulaci. Samozřejmě za určitých okolností. Tady jsou všechny moje pomínky. Nehodlám dělat kompromisy. Prosím, přečtěte si to.“s těmito slovy podával Brumbálovi pergamen. Harrymu a Snapeovi podal také jeden.

Já, Tomas Marvol Riddle, znamý jako Lord Voldemort nabízím svou kapitulaci za splnění těchto podmínek.
 Moji podřízení mohou být potrestáni za předpokladu, že se bez pochyb prokáže jejich vina.
 Lucius Malfoy a jeho rodina budou zbaveni všech obvinění a bude jim ponechán jejich veškerý majetek
 Lucius Malfoy bude pracovat na ministerstvu ve funkci prvního premiéra
 bude zvolena nová vláda, osobně navrhuji Kigsleyho, Brouska, Weasleyho, Zabiniho a Digorryho.
 Do Baradavické školy čar a kouzel mohou být přijímani i studenti z mudlovských rodin, pokud se tato škola zaručí, že budou absolvovat povinný přípravný ročník
 Harry Potter se ožení se Severusem Snapem, jedním z mých věrných. Tento svazek zpečetí naši dohodu.

Moje podmínky zveřejní všecny kouzelnické noviny, aby nedošlo k jejich utajení. Na rozhodnutí vám poskytnu jeden týden.

Ředitel dočetl tento opravdu krátký seznam, pousmál se a řekl: „Tome, vidím, že to opravdu myslíš vážně. Čekal jsem mnohem více podmínek a mnohem náročnějších. Chápu tvoje obavy o pana Malfoye a jeho rodinu. Troufám si přesto tvrdit, že tato podmínka je splnitelná. Ale proč by měl být v nové vládě, a dokonce na tak významném místě? Popletalova vláda zcela jistě padne i bez tvého přičinění a možné kandidáty jsi odhadl skoro přesně. V dalším bodě mně překvapilo, že jsi vzal na milost i nadané děti mudlů. Přípravný ročník uvítám i já a ostatní učitelé jistě nebudou proti. A konečně poslední bod. Je dávným zvykem, že zástupci obou soupeřících stran uzavřou sňatek. Ale můžeš mi říct, proč jsi vybral zrovna Severuse a Harryho?“
„Brumbále, jsem si vědom, že mně Severus celé ty roky zrazoval. A řekněme, že vím, co si myslí o Harrym. Je to taková moje poslední pomsta. Prožije zbytek života se svým neoblíbeným žákem. A Harry... Způsobil mi mnoho problémů a je proto, myslím správné, aby prožil svůj život po boku svého neoblíbeného profesora. Pravdu ví jen málokdo a vetšina lidí si bude myslet, že Harry a Severus přinesli oběť pro blaho celého kouzelnického světa. Jsem pevně rozhodnut. Budou to ti dva, kdo se zavážou za obě strany.“
Brumbál chvíli mlčel a zadíval se na Harryho a Severuse. Harry byl sklíčený a viditelně znechucený nastávající situací. Severus si pečlivě hlídal svůj obličej, nebylo na něm patrné co si myslí o Voldemortově volbě. Díval se na starého ředitele s nic neříkajícím výrazem.
Brumbál si hlasitě povzdechl a ještě jednou se pokusil Voldemorta přesvědčit o změně v posledním bodě. „Jsem si jistý, že by se našlo i mnoho jiných, vhodnějších kandidátů, napřiklad Draco Malfoy a slečna Weasleyová. Oba jsou ze starých rodů a....“
„Ne, Brumbále. Budou to ti dva. Nikdo jiný. Pokud se budete zdráhat uzávřít příměří za mých podmínek, udeříme. Všichni moji Smrtijedi jsou připraveni kdykoliv bojovat. Zaútočíme na mnoha místech a je možné, že nás porazíte, ale ztráty na životech budou na obou stranách strašlivé. Je to jediná možnost pro obě strany: pokud přijmete mé podmínky, nikdo další už o život nepřijde.“ prohlásil rozhodně Temný pán.
Brumbál přemýšlel. Tomova nabídka byla neuveřitelná. Pomyslel si, že s jeho podmínkami bude ministerstvo s radostí souhlasit. Jen se mu nechtělo obětovat Severuse a Harryho.
Věřil Tomovi, že tento poslední akt pomsty na obou mužích ho může uspokojit. Ale budou ochotni přijmout tuto oběť? Oba jsou docela mladí a manželství, které je uzavřené za těchto podmínek je nezrušitelné. Severus svoji orientaci nikdy netajil, ale Harry... Ani nevěděl jestli je Harry homosexuál, sledoval sice jeho zatím neúspěchy u opačného pohlaví, ale to neznamenalo, že.......
„Tome, mohl bych si promluvit s Harrym a Severusem? Co na to říkají oni? Týka se to hlavně jich, jejich život se změní. Máš pravdu v tom, že spolu nikdy nevycházeli moc dobře a Harry je příliš mladý na svatbu.“
„Ne, Brumbále. Nemůžete s nimi mluvit. Mohli tady zůstat pod podmínkou, že budou mlčet. Harry je pravda mladý, a je nezralý a naivní, ale myslím, že Severus je dobrý učitel s velkými zkušenostmi, bude to pro něho výzva. Ne každému se podaří podílet se na výchově svého partnera.“ odpověděl ironicky Voldemort a pokračoval „Myslím, že oba přijmou nevyhnutelné, aby zabránili ztrátám na životech. Mám pravdu, chlapci?“ zeptal se, znovu napodobujíc Brumbála.
Severus jen zkroušeně přikývl a Harry vypadal jako by se chtěl někam schovat, jen aby nemusel také přikývnout. Pomyslel na svoje přátele, na spolužáky a členy Řádu. Nechtěl, aby ještě někdo zemřel. Nakonec napodobil svého učitele a také kývl na souhlas.
„Výborně, Brumbále, takže jste viděl, že oba souhlasí. Lucius tě doprovodí na ministerstvo a bude mně zastupovat při vyjednávání.“
„Tome, ještě poslední otázka. Ty se po podepsání míru dobrovolně vzdáš? Ministerstvo mi jistě položí tuto otázku a myslím, že na tom budou trvat.“
„Ne, Brumbále, nevzdám se. Zemřu. Po podepsání mírových podmínek a sňatku Severuse a Harryho vypiju jed. Pokud na tom budete trvat, udělám to před svědky. Moje poslední přání je, abych byl spálen a můj popel Lucius rozsypal tady, na pozemcích tohoto hradu. Pan Malfoy bude také vykonavatelem mé závěti a správcem veškerého mého majetku.“
Voldemort pomalu, ztěžka vstával a tímto naznačil, že jejich rozhovor je ukonce. Brumbál se s povzdechem rozloučil se ´svými chlapci´ a pomalu odcházel následován vysokou postavou Luciuse Malfoye.
Oba zajatci s obavami pohlédli na svého věznitele. Harry si pomyslel, že je teď určitě posadí do nějaké temné a studené cely někde hluboko v podzemí hradu. Voldemort si je zatím dlouze prohlížel.
„Tak, pánové, slíbil jsem vám, že vám vše vysvětlím po rozhovoru s Brumbálem. Sami jste viděli, že moje podmínky budou zcela jistě přijaty a kouzelnický svět vás dva bez lítosti obětuje.“
„Pane, můžu se zeptat? Jak jste říkal, že Snape se bude podílet na mé výchově. To byl jen slovní obrat, že?“ zeptal se Harry na jednu z věcí, která ho skutečně trápila.
Kupodivu mu neodpověděl Voldemort, ale Snape.
„Ne, Pottere. Nebyl to slovní obrat. Jste nezletilý a já za vás budu mít plnou zodpovědnost. Budu váš zákonný zástupce až do vaší plnoletosti. Opravdu vás budu vychovávat, budeme taková šťastná rodinka.“
„To jako budu o prázdninách s vámi?“ zeptal se Harry.
„Pottere, přemýšlejte. Budete ženatý, jste neplnoletý a já jsem váš poručník. Co s toho vyplývá? Budete se mnou nejen o prázdninách, budete se mnou žít. Pořád. Už je vám to jasné?“
„Ale to nejde! Co moji přátelé? Jsem Nebelvír, můj domov je v nebelvírské věži. Nebudu žít s ním.“ ukázal pohrdavě na Snapea.
„Budeš muset, Harry. Jakmile se vezmete, nebudeš patřit do žádné koleje. Tvůj domov bude u Severuse. Můžeš pokračovat ve svém studiu v Bradavicích, pokud to bude tvoje přání, ale v žádné koleji nesmí být ženatý student. Copak ty jsi nečetl dějiny Bradavic?“ řekl ostře Voldemort.
Harry jen nevěřícně zavrtěl hlavou. Tohle není možné, pomyslel si. Nejen že si má vzít svého protivného profesora, navíc se má vzdát svých přátel a svého jediného opravdového domova.
Voldemort bezohledně pokračoval: „Severus bude mít veškerou pravomoc nad tebou a tvým majetkem. Co je tvoje bude i jeho. Přijmeš jeho jméno, Snapeovi jsou jeden z nejstarších a nejmocnějších kouzelnických rodů. A Severus se jistě postará abys byl této pocty hoden. Mám pravdu, Severusi?“ otočil se na svého zrádného služebníka.
„Ano, můj pane. Ale s Potterem.......Je nedisciplovaný, primitivní a navíc je věrný Nebelvíru. Nepodaří se mi ho změnit. Pokoušel jsem se ho už něco naučit, ale bez viditelného výsledku.“
„Pak je na tobě, abys mu vysvětlil co je to kázeň, budeš ho vzdělávat i v soukromí vašeho domova. A uděláš to. A to, že je Nebelvír.....Ti jsou stateční, což je chvályhodné, ale jsou příliš čestní a otevření. Naštěstí si myslím, že v našem případě, Harry není tak docela Nebelvír. Umí hadí jazyk a Moudrý klobouk ho chtěl zařadit do Zmijozelu. Je tady tedy vysoká pravděpodobnost, že náš mladý přítel je svým způsobem i Zmijozel. Toto se může projevit ve tvůj prospěch, příteli. Je na tobě, abys jsi z něho vytáhl zmijozelské vlastnosti. Pomůže ti k tomu i náš malý rituál.“ řekl Voldemort.
Harry se na oba jen nevěřícně díval. Ti dva si snad myslí, že bude souhlasit? Nezapomněl, že k tomu rituálu o kterém mluvili, potřebovali jeho souhlas.
Celý jeho život někdo řídil. Poprvé mu zničil jeho rodinu Voldemort, pak Brumbál, když ho nechal u Dursleyových, v Bradavicích byl doma a šťastný, ale i tam ho zpovzdálí Brumbál sledoval a vedl. Konečně si myslel, že už je všechno v pořádku a jeho život se dostal do správných kolejí. A teď znovu Vodemort chce zničit jeho základy. Má si vzít Snapea, kterého nenáviděl, to by v zájmu míru snad ještě překousl. Ale oni chtějí aby se změnil! Snape ho má opravdu vychovávat! Harry si neuměl představit život s tím chlapem. Když o tom předtím přemýšlel, představoval si, že se vezmou a on se bude Snapeovi klidit z cesty jak jen to půjde. Bradavice jsou naštěstí dost velké.
Ovšem podle toho co nyní slyšel, jsou Voldemortovy plány s nimi úplně jinačí. A jako by tohle nestačilo, vypadá to, jako by Snape se svým bývalým pánem souhlasil. Jemu se snad zamlouvá, že se se mnou ožení, pomyslel si zděšeně Harry. Už nehodlal dál mlčet a skočil oběma mužům do rozhovoru, který už chvíli nesledoval.
„Já nesouhlasím. Souhlasil jsem, že se ožením s tímhle..profesorem, abych pomohl ukončit válku.
To jsem ale ještě netušil, že chcete zničit můj život. Nikdy nebudu bydlet s ním a ani nebudu Zmijozel. Mám svoje přátele, jsem Nebelvír a nechci se změnit. To, co tady plánujete je nesmysl. Opravdu si myslíte, že nechám Snapea, aby mně vychovával?
Jak vás tady tak poslouchám, vy nechcete abych byl jeho manžel, ale otrok. Mám mít jeho jméno? Proč? Potterovi jsou také starý a mocný rod a moje jméno je stejně dobré jako jeho. A není pravda, že jsem primitivní a nedisciplinovaný, já se chci učit, ale on je špatný učitel.“ řekl rozhořčeně Harry oběma překvapeným mužům a byl docela hrdý na svůj výkon.
Během svojí řeči se nezakoktal a dokonce ani nezčervenal. Doufal, že oběma dojde, že ho v žádném případě nedonutí k souhlasu s tou fraškou.
Oba Zmijozelové na něho překvapeně koukali, Snape se na Voldemorta podíval s vyznamným pohledem ´neříkal jsem to, Nebelvír´.
Temný pán si pomalu stoupl, jeho výraz byl tak nebezpečný, že se Harry přikrčil na židli.
Úplně zapomněl jak hrozivě ten muž umí působit.
Voldemort řekl mrazivým tónem „To ty jsi na omylu, Harry. Mám sto chutí si s tebou trochu pohrát. Ale jsi můj host, tak se možná ovládnu. Jediné co ti můžu říct, je, že budeš souhlasit. Přijmeš svůj osud a ochotně se podřídíš Severusovi ve všech směrech.“ řekl to takovým tónem a tak významně, že dokonce i Harry pochopil a prudce zčervenal. Chystal se znovu promluvit, ale Voldemort ho zadržel rázným mávnutím rukou. „Mlč, Harry! Nepokoušej se znovu projevit svou hloupost. Pojď sem, něco ti ukážu. Pak mi můžeš říct, jestli souhlasíš s mým návrhem.“ řekl Voldemort.
Harry si pomalu stoupl a přemýšlel, co má Voldemort v plánu mu ukázat, když si je tak jist, že bude souhlasit s jeho plánem. On sám byl pevně odhodlaný v žádném případě nepřistoupit na jeho hru. Byl si vědom toho, že asi zemře, ale utěšovala ho myšlenka, že Voldemort brzy taky.
Šel pomalu k Temnému pánovi, ten najednou mávl hůlkou. Harry se lekl, ale před jeho očima se jedna ze stěn proměnila ve velikou mapu Anglie na které všude blikala červená a žlutá světýlka.
Snape se také pomalu zvedl a přistoupil k nim. Harry si všiml, že zbledl, ale nechápal proč? Na těch světýlkách nebylo nic špatného, byli sice všude, po celé Anglii,ale....Mapa se začala pomalu zaostřovat na místa, které Harry poznával: Doupě, Grimauldovo náměstí, Bradavice, ministerstvo, Mungova nemocnice, Prasinky, Příčná ulice a mnoho dalších. Na všech těchto místech bylo vždy několik světýlek, ne moc, maximálně deset, pokud dobře počítal. Ale co to znamenalo? Harry tušil, že pro něj to není nic dobrého.
„Severusi, ty víš co to je, viď? Vysvětli Harrymu co znamená tato mapa.“ přikázal Temný pán Snapeovi.
„Každé to světýlko je jeden Smrtijed. Červené znamená, že je věrný Pánovi a má jeho znamení, žluté označuje přivržence. Vidíte jak jsou rozmístněni? V každé skupince je aspoň jeden zkušený bojovník, ten má na starosti zbytek skupiny.“ řekl Snape pochmurně.
„Severus má pravdu Harry. Podívej se na Bradavice.“
Harry poslechl a zděšeně si uvědomil, že přímo v Bradavicích je pět červených světýlek a asi sedm žlutých. Voldemort mu postupně ukazoval vybraná místa. Doupě, v jeho blízkosti byl jeden červený Smrtijed a dva žlutí. Prasinky, Smrtijedi byli U tří košťat, v Cukrovém ráji, v Taškáři. Grimauldovo náměstí, dvě červená světýka. Tady se Hary zarazil, jednak viděl jen červenou barvu a za druhé si vzpomněl, že Siriusův dům je pod Fideliem. Tudíž ho nemohli najít, protože Brumbál jim o něm určitě nic neřekl. Přestal pozorovat mapu a zamyslel se: Co když ta mapa je opravdu jen mapa se svítícími světýlky a žádní Smrtijedi tam venku nikde nejsou?
Co když ho Voldemort chce oklamat? Bylo by mu to podobné. V duchu se pomodlil a nahlas řekl:
„To je sice hezká mapa, ale není pravdivá. Nemůžete vidět Siriusův dům, je pod Fideliem.“
„Harry, Harry, opravdu si myslíš, že Severus je jediný zrádce? I já mám své lidi v Řádu, ale abych tě přesvědčil.... vyber si jedno červené světýlko, které chceš.“ řekl mu posměšně Voldemort.
Harry se zamyslel a vybral si jedno přímo uprostřed Baradavic. Voldemort namířil na světýlko hůlku a něco zamumal. Před překvapeným Harrym se objevila postava v černém plášti. V pozadí zahlédl vchod do Nebelvírské věže.
Muž se zeptal: „Můj pane? Máme zaútočit?“
Voldemort řekl: „Ne, jen chci ukázat mladému Potterovi svou sílu. Neodcházejte a buďte připraveni.“
„Ano, můj pane.“ odpověděl pokorně muž a jeho postava pomalu mizela.
Harry byl šokovaný. Jak se mohl ten chlap dostat do hradu a přímo Brumbálovi pod nosem? A stojí přímo u věže Nebelvíru. Co to říkal o útoku? Snad nechtějí útočit na hrad? Na jeho spolužáky?
Harry pomalu polk hořkou příchuť, která mu stoupala do úst. Nevěřícně a vystrašeně se zeptal:
„Můžete ještě? Prosím.“ ukázal na dům v Grimauldově ulici.
Voldemort se na něho shovívavě a posměšně podíval, ale nakonec mu vyhověl. Harry viděl vnitřek domu, který dobře znal. Odkudsi k němu přilehl hlas o kterém si myslel, že patří Lupinovi. Tentokrát se na Voldemortovu výzvu objevila žena, byla oblečená do bystrozorského hábitu. Voldemort ji také ujistil, že se nic neděje a že mají čekat.
Harry pomalu, jako stařec, přešel k židli a skoro se na ni zhroutil. Bylo mu špatně. Všichni jeho přátelé jsou v ohrožení. Jen okrajově zaznamenal, že i Snape a Voldemort se znovu posadili.
Snape se na něho díval skoro...soucitně.
Voldemort se bezohledně zeptal: „Co nám řekneš teď, Harry? Budeš souhlasit, nebo obětuješ všechny své přátele a známé? Možná někdo z nich přežije. Když odmítneš Harry, propustím tě. Ale až po útoku na tvé blízké. Severus ovšem také zemře, neodpustím mu zradu.“ podíval se na svého zrádného sluhu, který se pod jeho pohledem zachvěl.
Ovšem Voldemort pokračoval „Já sice také zemřu, ale mí Smrtijedi budou škodit dál. Tato válka se potáhne roky. Na obou stranách zemře mnoho lidí. A proč? Odpovím za tebe. Protože jsi odmítl.“
Velký sál se ponořil do ticha. Harry nepřemýšlel, nemohl. Dokonce to vypadalo, že Voldemorta ani neslyšel.
Nakonec zvedl oči plné bolesti a podíval se na Voldemorta. „Proč? Proč já? Zabil jste mi rodiče, ničíte mi život. A nakonec mě nutíte, abych vám pomáhal. Mám zradit ty, kteří jediní mě milují. “ zeptal se Harry.
„Harry, ty jsi to ještě nepochopil? Tvoji rodiče byli nevinou obětí. Slyšel jsem to proroctví a dostal jsem strach. Z tebe. Tvůj otec musel zemřít, nenechávám na živu ty, kteří se mohou pomstít a ze stejného důvodu zemřela tvoje matka. To kvůli ní mě Severus zradil. Protože zemřela a on ji miloval. Je to tak Severusi?“
Snape jen přikývl. Věděl, že Voldemort dal Lily na vybranou. To ona si vybrala smrt. A proto tolik nenáviděl Harryho.
„Svoje přátele nezradíš. Zachráníš je. Je pravda, že kouzelnický svět se změní, ale myslím, že k lepšímu. Zavládne pořádek, kázeň, skončí pletichaření a podplácení. Ti, kteří umí kouzlit a mají potřebné znalosti budou na vrcholu............“
„Jo, to určitě! A vy jste pohádkový dědeček. Nejsem zas tak hloupý, jak si asi myslíte.
Ale vyhrál jste. Udělám to. Jste spokojený?“ přerušil Harry Voldemorta.
Ten si ho prohlížel, kývl hlavou na souhlas a Harryho drzost a výbuch nijak nekomentoval. Vytáhl hůlky svých zajatců a podával jim je.
„Budete přísahat. Nezkoušejte žádné hlouposti, odsud se nedostanete. Klekněte si proti sobě.“
Harry beze slova poslechl a poklekl. Severus se na něj chvíli díval, chtěl něco říct, ale zarazil ho přísný a nesmlouvavý pohled Temného pána. Poklekl vedle Harryho.
„Spojte svoje hůlky s tou mojí.“ oba muži beze slova poslechli.
Voldemort pokračoval „Harry Jamesi Pottere, přísaháš, že se oženíš se Severusem Tobiasem Snapem a budeš s ním sdílet své tělo i duši?“
„Přísahám.“
„Severus Tobiasi Snape, přísaháš, že Harryho Jamese Pottera naučíš vše, co bude potřebovat pro splnění svého úkolu a budeš s ním sdílet své tělo i duši?“
„Přísahám.“
„Harry, Severusi, přísaháte, že přijmete mé dědictví, zúčastníte se rituálu a nikomu neprozradíte pravé důvody vašeho sňatku?“
„Přísaháme.“
Z hůlek vystřelily ohnivé jazyky, které na chvíli omotaly oba klečící muže a postupně mizely.
Na Voldemortův pokyn si oba stoupli a podívali se na Temného pána. Jeho obličej zářil spokojeností, když pomalu usedal zpátky na židli.
„Svoje hůlky si můžete už nechat. Už mě nemůžete ohrozit. Rituál vykonáme dnes večer, až se vrátí Lucius. Tady máte instrukce pro rituál. Severusi dohlédni na to, aby se je Harry naučil a pochopil je. Já si teď půjdu odpočinout, povzbuzující lektvar už přestává účinkovat. Avery vás doprovodí do vašeho pokoje, který nesmíte sami opustit. Skřítci vám donesou nějaké jídlo, doporučuji, aby jste se posilnili. Budete to potřebovat.“ řekl a pomalu vstal a odešel zadními dveřmi. Po chvíli vešel do pokoje muž a mlčky jim naznačil, že ho mají následovat.
Vedl je dlouhou, temnou chodbou a zastavil se před velkými nádherně vyřezávanými dveřmi. Otevřel je a rukou naznačil, že mají vejít. Oba poslechli a dveře se za nimi s jemným bouchnutím zavřely.