5. kapitola

Zastavili se před kamenou stěnou, Harry hledal nějaké dveře, ale žádné neviděl. Severus mávl hůlkou a najednou se objevily obyčejné dřevěné, mudlovsky vypadající dveře. K Harryho překvapení Snape vytáhl obyčejný klíč a dveře odemkl. Byli v malé předsíňce s velkým obrazem syčícího hada.
Harry slyšel jak si had říká: „Zasse jde tak pozzdě a někoho sssebou má. Hmm, ten maličký vypadá chutně.“
Nedalo mu to a tak hadovi odpověděl: „Nech sssi zzzajít chuť, ty nádhero!“
„Sseverusss má vkuss, tentokrát ssi našel hadí jazzyk. Doufám, že ho nepřesstaneš brzzy bavit. Už dlouho jssem ssi ss nikým nepovídal.“ odpověděl mu pohotově had.
Snape je oba překvapeně sledoval, zajímalo by mě, co mu ta malá zmije řekla, pomyslel si dvojsmyslně. Ale řekl jen směrem k Harrymu: „Heslo je Serpentus mortem, zítra už budeme moci kouzlit, tak vás přihlásím jako nového obyvatele. I když on už to ví.“ ukázal hlavou na hada.
Had vztekle zasyčel a otevřel dveře do tmavého bytu. Vešli do prostorného pokoje, ozářeného jen ohněm v krbu. Severus přistoupil k ohni, zapálil jednu dlouhou sirku a zapálil tlusté svíce ve svícnu na velkém pracovním stole.
Harry se zvědavě rozhlížel kolem sebe. Celá místnost byla sladěna v teplých hnědých tónech, jen koberec ve středu místnosti byl mechově zelený.Pokoj vypadala velmi útulně. U krbu stála dvě pohodlně vypadající křesla, malý stolek s rozečtenou knihou a láhev vína. Kousek vedle, v malém výklenku stál velký pracovní stůl. Harry udiveně zíral na hromadu pergamenů a knih na stole, osvětlených plameny svíček. V pergamenech poznal práce studentů. Snape si zřejmě bere práci i domů, pomyslel si.
Severus ho provedl celým bytem, který ostatně nebyl moc velký – pracovna ve které právě byli sloužila i jako obývací pokoj, za ní byla velká knihovna s dalšími dveřmi, které vedly do soukromé laboratoře. Na druhé straně obývacího pokoje byly dveře do koupelny a do ložnice. Ložnici dominovala velká, tmavá postel s nebesy. Snape má zřejmě rád pohodlí, pomyslel si letmo Harry a pokračoval v prohlídce pokoje. Přes postel byl přehozený tmavě zelený přehoz, který skoro překrýval celou postel. Harry jen letmo zahlédl, že povlečení bylo o něco světlejší než přehoz. U postele stál na jedné straně noční stolek s několika knihami. Na druhé straně stála obrovská starožitná šatní skříň z tmavého dřeva
„Takže pane Pot.., Harry, tohle je celý náš byt. Není to sice nic moc, ale je to můj jediný domov. Doufám, že vám bude vyhovovat. Zítra přidáme na vaši stranu postele noční stolek. Skříň je dost velká pro nás oba.“ řekl suše
Harry se zalekl. Má spát se Snapem v jedné posteli? To snad nemyslí vážně. Snad nebude chtít...
Snape se bavil pohledem na Harryho vyděšený obličej a četl v něm jako v otevřené knize. Po chvilce ho vysvobodil z nejistoty.
„Dnes se nemusíte ničeho obávat . Máme si přece odpočinout, jak říkal pan ředitel.“ řekl s patrným pobavením v hlase.
„Jo, ten toho napovídal. Říkal třeba, že si máme tykat a říkat jménem.“ opáčil drze Harry a pokračoval: „Jak vám, teda ti, mám říkat?“ zeptal se směle a pomyslel si: Teď mě určitě prokleje a udělá ze mě přísady do lektvarů.
K jeho překvapení Snape odpověděl: „Myslím, že víš jaké je moje křestní jméno. Ale vyprošuji si jakékoliv zdrobněliny a přezdívky. V hodinách mě budeš oslovovat jako předtím, jsem stále tvůj profesor a mám právo ti udělovat tresty a odebírat body. Je to jasné, Harry?“ dodal s důrazem na jeho jménu.
„Jistě, je to jasné pa... totiž Severusi.“ křestní jméno jeho profesora mu šlo přes rty ztuha. Severus se trochu zarazil, když slyšel svoje jméno z mladíkových úst. Nezní to tak špatně, pomyslel si, ten kluk má větší kuráž než jsem si myslel. Chvili se odmlčel a pak vážně pokračoval:
„Harry, dnes už opravdu musíme jít spát. Zítra nás oba čeká perný den. Doufám, že víš co se od nás očekává pod pojmem konzumovat manželství?“ zeptal se Snape.
„Ano, já nejsem zas až takový pitomec jak si o mě všichni myslí. Vím k čemu musí dojít.
Nejsem z toho nadšený, ale až k tomu dojde budu snad připravený. Víte to s Drakem.. Teda ono vážně nic nebylo, ale snažil se mi všechno vysvětlit. Byl jsem hodně zvědavý. Takže teoreticky jsem snad připravený.“ řekl Harry s větším klidem než pociťoval.
„Harry, nemyslím si že Draco byl tak moc zkušený, jak ti říkal. Je přece stejně starý jako ty. Ať už mezi vámi něco bylo, nebo nebylo, nemusíš se za to omlouvat. Ale kdykoliv budeš mít nějaké pochybnosti o našem vztahu, neboj se mi svěřit. Spolu to nějak vyřešíme. Neočekávám, že spolu povedeme klidný život. Na to jsme oba příliš odlišní a já se už těžko změním. Jsem sice tvůj manžel, ale zároveň zůstavám tím starým umaštěncem, jak jsi mě tak hezky nazval.“ řekl klidně Snape.
„No, za to se omlouvám. Nemyslel jsem to tak... Já jen.. Bylo toho na mně trochu moc.“omlouval se Harry zahanbeně.
Severus si ho ještě chvilku prohlížel a klidně řekl: „Omluva přijata. Teď bychom opravdu měli jít spát. Zítra si v klidu promluvíme. Kde je koupelna víš. Ještě tady nemáš svoje věci, skřítci ti je donesou až zítra. Pujčím ti svoje pyžamo. Líbí se ti zelená?“ zeptal se škodolibě.
„Je moje oblíbená, profesore.“ opáčil pohotově Harry.
S úsměvem si vzal pyžamo, které mu Snape podával a s veselým hvízdáním šel do koupelny.
Podíval se na sebe do zrcadla a povzdechl si „To byl teda den Harry Pottere – Snape.“
Podíval se s lítostí na velkou vanu, ale pochyboval, že by mu Snape toleroval dlouhé koupání.
Rychle se osprchoval, oblékl si tmavě zelené pyžamo a vrátil se zpátky do ložnice. Severus si právě vyslékal svůj hábit a rozepínal košili. Harry jenom zamrkal, když uviděl jeho tělo. Prudce zčervenal a doufal, že si Snape jeho reakce a vzrušení nevšiml. Rychle si vlezl do potele. Ach ty hormony, pomyslel si.
Snape si vzal pyžamo a odešel do koupelny. Dobře si všiml jak chlapec zčervenal, když ho uviděl bez hábitu a bez košile. Všiml si jeho vzrušení, ale nedal na sobě nic znát. Překvapivě si uvědomil, že i jeho tělo, tedy jedna část jeho těla, reaguje na Harryho. Rychle si vlezl pod sprchu a několika zkušenými a jistými pohyby se uvolnil.
Mezitím Harry slyšel šumění sprchy a pomalu se mu zavíraly oči. Naštěstí netušil, co právě jeho manžel ve sprše provádí.
Když se Severus vrátil do ložnice, Harry už spokojeně oddechoval.
Chvíli se díval na spícího chlapce ve své posteli, s povzdechem uahsil svíčky a vlezl do postele.Vedle sebe cítil teplo mladíkova těla. Kupodivu byl celkem spokojený a smířený s tím, že se stal manželem Chlapce – který – přežil. Jen budoucnost ukáže jestli rozhodnutí starých kouzelníků bylo správné.